Útočník Petr Švancara se na Slovácko těší |
Pár hodin po odkoupení první ligy Slovácka od Čáslavi se začalo šuškat o nových posilách klubu. Jako jedno z prvních padlo jméno útočníka Petra Švancary (na snímku), který v uplynulé sezoně hrával v dresu žižkovské Viktorky. K jeho návratu po dvanácti letech tam, kde s velkým fotbalem začínal – do Uherského Hradiště, chybí už jenom formality.
Petr Švancara zvedl telefon těsně před svatebním obřadem, kde byl jako host svého bývalého spoluhráče Luďka Zelenky.
* Petře, budete se hlásit v pondělí trenéru Mazurovi na první přípravě Slovácka na ligovou sezonu? Myslím si, že nebudu. * Co tomu brání? Protože ta jednání se ještě ze strany Viktorie Žižkov nepodařila dotáhnout do závěrečného finiše. Můžu říct a doufám, že neřeknu nic nového, že jsme vlastně už jenom ve fázi papírování. Ty nejdůležitější věci, jako jsou peníze, moje smlouva a dohoda s klubem, se už podařily doladit. Myslím si, že se na Slovácku můžu objevit už v úterý, tak nějak bych to řekl. * Znamená to tedy, že v příští sezoně budete nastupovat za Slovácko? Ještě to není všechno úplně dojednané. Když mně zavoláte v pondělí večer, už budu vědět víc. Něco ale prozradit můžu. Moje jednání se Slováckem jsou vlastně v cílové rovině a všechno se blíží ke zdárnému konci. * Říkáte, že jste prakticky na všem se Slováckem domluvený. Co ještě chybí k definitivě? Tak ono by to chtělo říct asi takto. Já si to přeji a přeje si to také Slovácko. Panu Krejčímu se to podařilo dotáhnout už jenom k nějakému papírování, které by mělo dopadnout. Kluby už jsou údajně také domluvené a já bych to už dál nějak nerozebíral. Já se na svoje nové působiště těším. Těším se na místo, kde jsem začínal s fotbalem, a doufám, že to dopadne, ale nechtěl bych to zakřiknout. Spíš jde o to, že opravdu chci. Chce také Slovácko a já budu už jenom čekat, až dostanu povolení trénovat. Myslím si, že to ještě nebude tak úplně jednoduché, proto mluvím tak trošičku z cesty, nechtěl bych můj přestup zakřiknout. * Nabídlo vám Slovácko srovnatelné podmínky, jaké jste měl ve Viktorii Žižkov? Dá se říct, že určitě. Ta smlouva je hodně podobná. Slovácko mně nabídlo nějaké podmínky a já jsem říkal už dopředu, že umě to nebude o penězích. Já se do toho kraje těším. Těším se na diváky, na prostředí, na nové lidi. Doufám, že se mně bude dařit a budu dělat všechno pro to, abych pomohl hrát Slovácku v první lize důstojnou roli. U mě to opravdu nebylo o penězích. Samozřejmě živím rodinu, ale na smlouvu, kterou mně Slovácko nabídlo, jsem řekl, výborně – souhlasím a dál jsme to nerozebírali. * V Uherském Hradišti jste začínal svoji fotbalovou kariéru, vzpomínáte si na to? Určitě. Hrával jsem ještě na starém stadionu za Slováckou Slavii. Vracím se tedy na místo činu. Prožil jsem tu krásný rok a další půl sezony v dresu Synotu. Byl jsem mladý kluk, který měl rozlítané, a tehdy mě zajímaly i jiné věci než dneska. Ale k mému působení v Hradišti nemůžu říct špatné slovo. * Teď jste mně nahrál na další otázku. Jaké jiné věci vás tehdy zajímaly? Tak mladý devatenáctiletý kluk. Vtom věku se chce člověk hodně bavit životem. Auta, holky, honil jsem každý rozhovor a připadal jsem si hodně slavný. Tehdy bylo nejdůležitější, co mám na krku nebo na ruce. Dneska mám jiné priority a nejdu na Slovácko dělat rozhovory, ale jdu do toho kraje pomoct a doufám, že se mi to podaří. * Znáte trenéra Mazuru a mužstvo Slovácka? Já sleduji i nižší soutěže a Slovácko jsem sledoval celou dobu. Je tam plno zkušených hráčů, kteří kopali ligu. Kluky osobně neznám, ale jámám rád lidi a těším se na novou partu a doufám, že mezi ně zapadnu bez problémů. * V každém novém působišti prý máte takovéto heslo: „Chci hrát tak, aby na mě diváci nikdy nezapomněli.“ Vždycky je to na každém hráči a na každém člověku. Když chcete, aby vás měli lidi rádi, tak vás musí mít rádi pro něco. Ve fotbale je nevýhoda v tom, že nemůžete nikoho oblbnout. Lidi musejí vidět, že jste přínosem pro tým, a pak vám budou teprve fandit. Chci, abychom jako tým vytvořili doma nedobytnou tvrz a těm mančaftům, které k nám budou jezdit, to co nejvíc znepříjemnili. |