Švancara: Štvou mě rozhovory plné frází. To lidi nezajímá
Švancara: Štvou mě rozhovory plné frází. To lidi nezajímá
Brněnský fotbalový útočník Petr Švancara nedokáže zabít kapra, vzpomíná na autodráhu z dětství, přeje si dát branku hlavou.
Kdo se vrací, nevěří svému gólmanovi. S takovým vercajkem bych kariéru v pornobranži neudělal. Nebo když přebíral ocenění za gól roku, poděkoval obráncům Bohemians, že bez jejich „přičinění“ by ho nezískal. Prostě co slovo, to perla. Výroky fotbalového útočníka Slovácka a brněnského rodáka Petra Švancary jsou už teď legendární. Defenziva se třese, co zase vymyslí, novináři i fanoušci jakbysmet. Proto je vyhlášený šoumen a hračička jednou z největších osobností Gambrinus ligy. „Ale není to tak, že bych ležel v posteli a neustále přemýšlel, co řeknu novinářům,“ ujišťuje dvaatřicetiletý Švancara.
Jak vypadaly letošní Vánoce u Švancarů?
Snažil jsme rodině jakž takž věnovat, když jsme konečně doma, ale pořád objíždím fotbalové turnájky. Děti byly nadšené, pod stromkem měly plno dárků. Pro sebe jsem nic nečekal, i když mě manželka mile překvapila. Jinak klasika. Koledy zatím nezpíváme, protože děcka jsou malá. Kluk se nějaké naučil ve školce, ale zpěvem ještě tolik neoslňuje, takže se spíš věnujeme balonu a hokeji, zpěv nebude jeho koníček. Kapra nezabíjím, protože nemám srdce, abych se mu díval do očí a bouchl ho, nebo mu nedejbože oči přikryl a pak ho praštil.
Čím vás překvapila manželka?
Dostal jsem trička, spodní prádlo, ponožky, ale hlavně mě zaskočila parfémem. Ne že by si na mě výjimečně vzpomněla, ví, že jsem občas doma, ale domluvili jsme i s babičkami, že Vánoce budou jenom o dětech. Každé menší překvapení potěší a asi mě má ještě trošku ráda má, když mi něco koupila. Sice jsem jí řekl, že nic nedostane, protože celý rok zlobila, ale taky jsem ji drobným dárkem udělal radost.
Co jste jí vybral?
Koupil jsem pyžamo, ale nejvíc jí překvapilo, že jsem trefil velikost. Brát oblečení na ženské je risk, takže jsem byl rád, na rifle si však netroufám. Nejkrásnější je ovšem pohled na děti, jak za deset minut strhají obaly z dárků a pak všechno dvě hodiny zkouší.
Dostáváte rád dárky?
Nechci machrovat, ale když něco chci, tak si to koupím, nějakou korun navíc pro sebe mám. Nepotřebuju velké drahé dary, potěší mě drobnost od manželky, ale hrozně rád dávám dárky. Vánoce jsou o potěšení lidí kolem nás, když jsou spokojení oni, jsem i já.
Jaký byl váš neoblíbenější dárek z dětství?
V osmi nebo devíti letech jsem dostal autodráhu, kterou mám dodnes funkční a strašně rád vzpomínám, jak jsem z ní byl ohromně nadšený. K tomu přidám fotbalový míč a hokejky, které se nikdy neomrzely. Hokejky jsem za zimu zlomil klidně dvě nebo tři. Přiznám se dopředu, že příští rok na Vánoce koupíme dětem dohromady autodráhu a nebudu na ní šetřit, aby měla aspoň tři dráhy. Těším, že si s dětmi zařádím, manželka se bude jen dívat. (úsměv)
Dodržujete vy osobně nějaké vánoční rituály?
Vybočuji jedině tím, že chodím na Štědrý den každé ráno hrát hokej. Scházíme se s partou pravidelně sedm osm let a pak odjíždíme do města na kafe, kde ještě dokupuju poslední drobnosti pod stromeček pro manželku. Po ní vyžaduju, aby měla rybí polévku hotovou den před Štědrým dnem, takže ji večeřím, snídám, obědvám a ještě jednou večeřím. Ta je u mě na prvním místě, protože manželka dělá opravdu luxusní. Zlaté prase proto nikdy nehrozí. (smích) Celý prosinec mydlím hokej, kdy si nahrazuju požitek fanouška, který na něj chodí.
Potrpíte si na pohádky?
Mám nejraději klasické české pohádky, které můžu vidět pořád a opravdu miluju S čerty nejsou žerty s Vetchým a Dlouhým. Letos jsem hodně zklamaný z televizního programu. Buď vysílají filmy, které jsme tolikrát viděli a omrzely nás, nebo samou americkou komedii, americký romantický film. Švejků a Pyšných princezen dávají strašně málo, trh je zavalený americkými filmy, proto jsem televizi ani pořádně nesledoval. Ještě jsem se mrkl na Jaroslava Marvana v Dovolené s Andělem.
Bojujete o Vánocích s dodržováním životosprávy?
Porušuji ji v menším měřítku. Je o mně známé, že se rád napapám, ale nepřeháním to. Zajdu si na pivo, guláš i svíčkovou, protože dovolená je od slova dovolit, rozhodně však nepřijdu na první trénink s pěti kily navrch. Máme na každý třetí den napsaný hodně slušný trénink, takže se ani moc přibrat nedá. Někdy vyrazím na diskotéku, ale s rodinou a dětmi stále méně.
Udržujete se v kondici?
Mám sporttestr a tréninky se snažím dodržovat, takže chodím po posilovnách v Brně, což spojuju se saunou. Na Silvestra nejančím, od Vánoc bývám většinou doma, protože 3. ledna začínáme. Chci, aby se nám sezona vydařila a snažím se, abych byl zdravý a platný. Nachystám se do přípravy, protože se na ni těším a s přibývajícími roky mě štve míň. (smích)
Díky vaší vstřícností jste častým terčem novinářů. Neobtěžuje vás neustále zvonící telefon?
Nemám rozdělené, jestli se mnou mluví novinář, nebo pán v šalině. Je mi jedno, jestli uděláme rozhovor, nebo venku potkám souseda. Budu se s ním bavit úplně stejně. Jsem v Brně provařený ksicht, takže mě hodně lidí potkává a zdraví. Jsou zvědaví, chtějí se zeptat, jak se mi daří, co říkám na Brno, na Kometu. Vůbec mě to neobtěžuje, lidi mám rád. Jen když se chceme bavit a někdo za mnou přijde v hospodě v jednu ráno a ptá se mě, proč Slovácko nevyhrálo, je to trochu horší. (smích) Ale i lidem v ranních hodinách vycházím vstříc. Nejsem arogantní, snažím se být s každým kámoš a nejen o Vánocích, v každém období.
Opravdu vás velký zájem nikdy neotravuje?
Mám rád příjemné věci, takže se mi nelíbí, když za mnou někdo přijde a už je negativní. Každý teď rozebírá Brno a jeho pozici, snažím se nad tím smýšlet pozitivně. Užívám si, že se mnou lidi baví, protože za pět let se mnou nikdo nepromluví. Teď to beru automaticky a na jakoukoli otázku komukoli bez problémů odpovím. Samozřejmě se mě lidi v obchoďáku neptají, jestli mají koupit rajčata a co žere Švancara, mluvíme hlavně o Brnu, Slovácku a mně.
S ohledem na současnou situaci Zbrojovky nejsou všechny rozhovory příjemné…
Možná jsem blázen, ale věřím, že Brno vyhraje český pohár stejně jako tomu, že se zachrání. Jsem přesvědčený, že se zachráníme my, nároďák postoupí na mistrovství Evropy, Kometa bude v play off, basketbalistky si zahrají finále s Pražankami a baseballisté zase udělají sto padesátý titul. Přemýšlím pozitivně.
Památných výroků jste vymyslel nespočet. Který z nich považujete za nejpovedenější?
Mám pár hlášek, které si lidi pamatují jako „Kdo se vrací, nevěří svému gólmanovi“ nebo „Nemám správný vercajk, abych se uchytil v pornobranži“. To jsou takové moje švancarovinky. Nepřemýšlím nad nimi, napadnou mě v té mé elektrikářské palici. Taky jsem si jistý, že až s Karlem Gottem oba skončíme ve své profesi, založíme spolu firmu. Budu se do nového roku snažit, aby zase nějaká nová hláška přibyla a lidi se jí smáli i mimo trávník.
Bonmoty vás napadají náhodně, nebo si některé připravujete?
Vše začalo tenkrát po angažmá ve Slavii, kde jsem nehrál a v jednom rozhovoru jsem řekl, že nechápu, proč někdo koupí drahý mercedes a nechá ho v garáži. (úsměv) Všechny hlášky jsou spojené s něčím, co se mi přihodilo, nejde o nic připraveného. Určitě neležím doma v posteli a nepřemýšlím, co řeknu novinářům. Jsem takový momentový člověk, jehož něco napadne a řekne. Kdo se vrací, nevěří svému gólmanovi, vzniklo kdysi na halovém turnaji. Kluci hráli pořád ve třech na naší půlce a čtyři proti nim. Přemýšlel jsem, že máme gólmana a jsou tedy čtyři na čtyři. Borci mi říkali, že brankáře nemůžu počítat a já na ně, že mu věřím a nemusím se vracet. Od té doby mi to leželo v hlavě a pak jsem to použil v jednom interview.
Cítíte, že od vás fanoušci i novináři vtipné komentáře očekávají?
Vím, že je ode mě trochu čekají, ale není to nic nahraného. Štvou mě typy rozhovorů, kde někdo frázovitě odpovídá: dneska jsem hráli dobře, bylo krásné počasí, lidi tleskali. To je všechno pravda, jenže fanoušci chtějí, aby byl fotbal zajímavější. A já taky. Když budeme lidi bavit, přijde jich třeba na stadion o pár tisíc víc. Myslím si, že rozhovor má být trochu nadsazený nebo občas proložený vtipnou hláškou. Lidi nepotřebují slyšet, že celou dobu trénuju, abych v sobotu hrál dobře. To jsou automatizmy, které málokoho zajímají. Všechno samozřejmě závisí na výsledku, po úspěchu vždycky nějaká hláška vznikne.
Co vám říká manželka, kterou si často berete na paškál?
Manželka už nade mnou zlomila hůl. Je absolutně v pohodě, navíc fotbal doma moc nerozebíráme, což mi vyhovuje. Nepotřebuju, aby mě chválila, nebo kritizovala. Když jsem dal tenkrát gól roku, přišla až po dvou měsících, že se o tom bavili dva borci v šalině. Hodně článků si přečte, protože bývá dost na internetu a většinou se jen směje. Stará se hlavně o domácnost a děti, za což si ji strašně vážím.
Kde strávíte silvestrovské oslavy?
Měl jsem v plánu poslední týden v roce vyjet s partou lidi jet do Špindlerova Mlýna, ale bohužel mi onemocněly děti, takže hlídám a zůstávám v Brně. Na jednu stranu mě to mrzí, jenže s dětmi nelze riskovat. Půjdu si ráno zahrát fotbal do Brněnských Ivanovic s přáteli, které jsem dlouho neviděl. Možná někam vyrazím po půlnoci, ale nejspíš budu hodný.
Dáváte si novoroční předsevzetí?
Ani ne. Přeju si, aby nový rok vypadal aspoň tak jako ten starý. Spíš mám humornější plány. Chci dát branku hlavou a počítal bych si i tečovaný míč ve zdi do vlastní sítě. Dělám si srandu. (úsměv) Jinak nevybočuju oproti ostatním, takže hlavně si přeju zdraví. Chci se udržet ve stejném týmu a nadále pokračovat v kariéře, abych byl pro ligu zajímavý jak herně, tak mimofotbalově. Jsem rád, když mi lidi zatleskají, nebo řeknou, že se na mě dobře dívá. Snažím se dělat lidem radost a ty, kterým nedělám, se pokusím získat na svou stranu. .
Co si ještě přejete v roce 2011?
Zůstanu u lidí. Chci, aby na nás ve Slovácku i na sport obecně chodilo co nejvíc diváků a abychom se zachránili. Zadruhé si přeju postup Komety do play off, zatřetí záchranu Zbrojovky a její vítězství v českém poháru a začtvrté umístění aspoň do čtvrtého místa na kulečníkovém turnaji osobnosti Memoriál Karla Lázničky. To poslední považuju za nejméně ovlivnitelné, protože to nejspíš nikdy nedokážu, letos jsem byl hrozný.
Máte i nějaké přání pro fanoušky?
Přeju všem lidem samozřejmě zdraví, štěstí, ať se mají dobře a chodí se na fotbal bavit
Ať jsou na sebe pořád tak hodní jako v prosinci, aby jim to vydrželo celý rok a byli jsme k sobě ohleduplnější, měli pokoru k ostatním. A aby mi co nejvíc tleskali, to je základ. (smích)
U koho bude ve správných rukou titul mistra fotbalové ligy?
Přál bych ho Plzni, protože na něj čeká neskutečně dlouho. Sparta je na titul zvyklá a všichni ho od ní očekávají. Viktorka má dobou partu, trenéra, diváky a z pohledu protihráče si myslím, že předvádí nejatraktivnější fotbal. Myslím, že to tak může dopadnout. Jestli vyhraje Sparta, je mi nakonec jedno, hlavně aby byla pro nás plejery i fanoušky liga do posledního kola zajímavá. To samé boj o sestup.
Kdo se podle vás nezachrání?
Nikomu sestup nepřeju, ale myslím, že poslední zůstane Ústí. Tajně doufám, že druhým sestupujícím nebude moravský tým, takže může klesnout někdo z dvojice Bohemians, Příbram, pak mi zbývají ještě České Budějovice. Ze druhé ligy se cpou nahoru pražské nebo české týmy, takže by pro nás Moraváky nebylo ideální, kdyby sestoupil moravský celek. Chci mužstva v soutěži půl na půl z Čech i Moravy.
Poslední otázka. Až se jednou ve slovníku objeví pojem švancarovinka, jaká u něj bude definice?
Dokážu si představit pár rozhovorů a videí, které mě ukáží nejenom jako fotbalistu. Fotbal dělám hlavně pro zábavu a švancarovinka je něco, co má lidi pobavit. Nejde o nic konkrétního, spíš profil Švancary ve světle zábavy. Jsme herci a lidé se potřebují bavit, protože si zaplatili. Musíme dělat divadlo pro lidi, aby se měli, na co dívat.